Zvědavost

To byla ale cesta pro naše březnové Café!

Výchozím bodem bylo sepsání kapitoly pro Asociaci projektových manažerů na téma komunikace a využití NLP ke zlepšení projektové komunikace… Část tohoto diskusního příspěvku se soustředila na uvědomění, které nám naše školení v NLP přináší ohledně důležitosti našeho jazyka a komunikačního modelu NLP. Jak filtrujeme, jak dokážeme v průměru zpracovat 7 ± 2 „bitů“ informací najednou, jak informace vynecháváme, zkreslujeme a zobecňujeme (DDG) a jak na ně následně reagujeme… To má význam pro komunikaci v projektech… a ve většině situací, kdy si uvědomujeme, co se kolem nás děje, a chceme nebo potřebujeme reagovat… A připomněli jsme si, že „Význam komunikace je reakce, kterou dostanete“, jako základní předpoklad. To znamená, že můžeme přizpůsobit svůj jazyk kontextu, který chceme vytvořit, a lépe porozumět reakci, kterou dostaneme. Jaké máme štěstí?!

Poté jsme hovořili o slovech, jejichž význam byl do jisté míry „zneužit“… „manipulace“, která byla někdy negativně připisována NLP, ačkoli lze argumentovat, že manipulaci provádí mnoho lidí… jako vynikající manipulátoři byli uvedeni politici a děti! Slovo „radikální“ bylo do jisté míry zneužito k popisu lidí, kteří byli „radikalizováni“ a zastávají extrémní názory. Zatímco radikální myšlení bylo chváleno jako důvod, proč bylo ve světě dosaženo takového pokroku, a přesto má toto slovo nyní negativní podtón? Totéž platí pro slovo „fanatik“. Sportovní fanoušci a hudební fanoušci… a když se slovo „fan“ rozšíří na „fanatik“, začne pro mnohé mít jiný význam… fanatici, extremisté atd… Další podnět k zamyšlení…

Následovala další diskuse o umělé inteligenci, sociálních médiích a kritickém myšlení (tyto témata jsme probírali již v předchozích setkáních). Účastníci setkání se domnívají, že NLP podněcuje a posiluje zvědavost a vybízí nás k tomu, abychom zpochybňovali to, co vidíme před sebou. Sociální média poskytují malé, snadno stravitelné kousky informací… jsou snad až příliš snadno stravitelné? Faktory jako čas, peníze a délka pozornosti naznačují, že informace poskytované v médiích (sociálních či jiných) jsou přijímány bez kritického posouzení… zvědavost je potlačována (vědomě či nevědomě?) a naše přesvědčení jsou formována zdroji informací, ke kterým máme přístup, ať už jde o sociální média nebo odpovědi umělé inteligence na naše internetové vyhledávání.

Zpochybňujeme tyto odkazy? Umělá inteligence nám poskytla několik odkazů (v rámci nedávných výzkumných zadání, která jsme jí zadali), které byly buď zcela smyšlené, když jsme na „odkazy“ klikli, nebo se odkaz vůbec netýkal požadovaných informací. Ještě nejsme v bodě, kdy by se dalo plně důvěřovat odpovědím umělé inteligence…

Dále jsme diskutovali o sci-fi románech, které se stávají (nebo již staly!) realitou, jako jsou „Sní androidi o elektrických ovcích?“ (Phillip K. Dick) a „Brave New World“ (Aldous Huxley), kde je koncept autonomních, učících se strojů (robotů) a kontrolované lidské inteligence „normou“ a kde mají svobodomyslní myslitelé volnost myslet sami za sebe… Dalším příkladem byl film „Matrix“, u něhož se předpokládalo, že jeho základem mohlo být filozofické dílo „Pojednání o principech lidského poznání“ (George Berkeley) vydané v roce 1710 (ať už ho tvůrci filmu znali či nikoli, jeho témata jsou rozhodně v souladu s příběhem). Takže ano, všichni jsme zvědaví!

Diskuse podněcující k zamyšlení… opět… a vy se jich můžete zúčastnit v rámci příštího ANLP Community Café, určeného výhradně pro členy ANLP. Podrobnosti najdete na svém členském panelu po přihlášení na webové stránky ANLP.