Trauma matky a sebe sama

Výzva

L.L. bylo kolem čtyřicítky, když jsme společně začali řešit dva problémy, které ji provázely celý život: vztah k sobě samé a ke své matce. Ačkoli byla sama velmi úspěšná v kariéře, nesmírně bystrá a starostlivá matka, nejtemnějším tajemstvím L. L., které se jí dařilo přede všemi skrývat, bylo to, jak vnímala sama sebe, hluboké nepřijetí a nenávist vůči sobě a své matce.

Kvůli výchově a přísné společenské etiketě, kterou jí vnucovala rodina, nebyla nikdy schopna tyto problémy řešit a pochopit své vlastní pocity v době dospívání. Nikdy jí nebylo dovoleno zpochybňovat matčinu autoritu a mít vlastní hlas. Snažila se intelektualizovat a hledat racionální výmluvy pro to, jak se cítí. Snažila se obracet k umění, literatuře, aby jí pomohly utišit neustálou vnitřní bolest, ale i když jí tyto věci pomáhaly v mysli, emocionálně necítila, že by měla cestu ven.

Účinek

V dospělosti si zvolila povolání, které oceňuje neemocionální osobnosti, a vynikala, zatímco vnitřní konflikty ji stále sžíraly. Díky svému velkému charismatu a schopnosti skrývat skutečné pocity se jí dařilo budovat a udržovat skvělé společenské i profesní vztahy.

Později se konflikt rozvinul v jejích osobních vztazích s muži a lidmi, které chtěla milovat. Kdykoli jí někdo, na kom jí záleželo, opětoval a vyjádřil lásku, okamžitě o něm začala pochybovat. Měla by pocit, že jí lžou, a cítila, že si nezaslouží být milována. Její slova zněla: '' Určitě nemůže mít pravdu , bylo by nepřirozené, kdyby ke mně něco takového cítil!".

Kdykoli ji tento pocit přešel, viděla obraz své matky, což vyvolalo představu '' zvracení'' ( odkaz klienta). Tento pocit byl tak silný, že se jí z něj dělalo fyzicky špatně od žaludku, což v ní vyvolávalo pocity viny vůči matce. Z tohoto důvodu se obrátila k náboženství a spiritualitě, ale její úzkost se jen prohloubila. Také bylo stále obtížnější a únavnější skrývat bolest před ostatními.

Řešení

Přestože L. L. měla intelektuálně jasno a uvědomovala si, že přesvědčení, která si s sebou nese, sabotují její štěstí, nedokázala se emocionálně odpoutat. Když jsme spolu začali pracovat, rozhodla se, že je připravena svá přesvědčení změnit. Použili jsme hypnotický koučovací časový proces, abychom dosáhli porozumění, odpuštění a usmíření mezi dítětem, teeangerem dospělým a matkou, která byla hlavní příčinou konfliktu.

Občas bylo nutné kvůli intenzivní prožívané bolesti požádat L. L., aby vystoupila z časové osy, aby se rozpojila . Cítila se tak více pod kontrolou. Mnohokrát jsme také použili proces integrace částí, abychom ve vyváženém harmonickém svazku spojili dvě hlavní části (osoby) v její mysli, které bojovaly o kontrolu. Cítila, že častějším prováděním tohoto cvičení se stále více vynořuje to, kým skutečně chce být, a cítí se klidná. Pracovali jsme spolu celkem 50 hodin, které zahrnovaly také hypnoterapeutická sezení a tradiční koučování po odstranění počátečních konfliktů.

Výsledek

Po úspěšném vtištění nových myšlenek, které si L.L. přála, se cítila, "jako bych poprvé v životě mohla dýchat, jako bych měla uvnitř opravdu srdce a cítila se hodna." Také napsala: "Práce a rozhovory s vámi mě mění z okamžiku na okamžik... stejně jako měsíčkový čaj, když vás bolí břicho. Opravdu cítíte jeho uklidňující účinek na ránu...".