Jak mi NLP pomohlo rozpustit strach (ještě předtím, než jsem NLP poznala)

Nebyla jsem úzkostné dítě, spíše odvážné a šťastné, když jsem mohla přijmout nějakou výzvu.

Vždycky jsem milovala zvířata a zejména psy. Když mi však bylo 14 let, jeden velký pes (plemeno typu německý ovčák) si nenechal líbit můj pokus "hej pejsku" pohladit ho, když jsme se nikdy předtím neviděli... a kousl mě do břicha. Naštěstí jsem nebyla vážně zraněná, ale byla jsem v šoku a vyděšená!

V následujících letech jsem si všimla neklidu, kdykoli se ke mně přiblížil velký pes, a to do té míry, že jsem přecházela přes silnici nebo cokoli jiného, abych se vyhnula setkání zblízka.

Pak jsem se během studií na vysoké škole, muselo mi být asi devatenáct let, jednoho dne ocitla na klidné silnici a na jejím druhém konci jsem zahlédla člověka s obrovským psem na vodítku. Byli na mé straně silnice a s každým krokem se přibližovali.

Krátce jsem uvažoval, že přejdu silnici, abych se jim vyhnul. Ale pak jsem si pomyslel - poslyš, jak dlouho to může trvat? Přece nemůže být každý velký pes agresivní, takže pokud to není ten pes, musím to být já. A tím se mi otevřela možnost - pokud je zdroj strachu u "mě", ne u samotného psa, pak s tím mohu něco udělat!

To bylo první silné uvědomění, které se mi dostalo.

Pak jsem se ptal - čeho se ten strach týká, čeho konkrétně se bojím? A v tu chvíli jsem si jako odpovědi na svou otázku všiml mentálního filmu ve své mysli, který ukazoval, jak na mě pes agresivně skáče, a z toho mi přeběhl mráz po zádech.

To bylo druhé silné uvědomění. Je to mentální obraz (vlastně mentální film), který ve mně vyvolává pocit strachu!

Takže to, co jsem pak instinktivně udělal, bylo, že jsem obraz zastavil, jako když stisknete pauzu na videu. Pak jsem ho jako zrcadlo přiměl, aby se roztříštil na tisíc kousků. A jak ty kousky padaly na zem mého mentálního obrazu... cítil jsem, jak ze mě vyprchává úzkost a snáší se na mě pocit klidu. Pak jsem se rozhodl, že na jeho místo vložím jiný film, který jsem chtěl, aby se stal... o tom, jak se já a osoba se psem setkáváme, klidní a lhostejní, procházíme kolem sebe jako cizí lidé a jdeme každý svou cestou.

Tento myšlenkový proces dohromady trval jen několik vteřin a v mžiku mě uklidnil. Nejzábavnější bylo, že když mě osoba se psem dostihla, proběhlo to přesně jako v mém mentálním filmu a já byl po celou dobu klidný.

Tento proces jsem ještě několikrát zopakoval s jinými psy a od té doby jsem nikdy nepociťoval takový strach.

Teprve po letech, když jsem se školila v NLP, jsem si uvědomila, že to byla moje vlastní verze vzorce SWISH. Tak jednoduchý, a přitom tak účinný, a základem všeho bylo mé uvědomění, že to, co cítím, se děje uvnitř mě, takže mám moc to ovlivnit.