Trocha inspirativního NLP

Do baru přišli akademik, psycholog a odborník na NLP. Zatímco tam jsou, diskutují o NLP. Akademik ji rovnou zavrhne, protože neexistuje žádný konkrétní akademický výzkum, který by podpořil její tvrzení o tom, že pomáhá lidem lépe komunikovat, lépe si rozumět a dostat ze všech včetně sebe více. Psycholog ji také odmítá a tvrdí, že jde o pseudovědu, která používá pseudovědecký jazyk, aby předstírala, že je něčím, co nikdo neprokázal. Odborník na NLP si mezitím vychutnává své pivo a právě se mu podařilo domluvit si rande s dívkou za barem.

Ať už to není cokoli, NLP je fascinující způsob experimentování s jazykem, komunikací, myšlením a interakcemi, který bez ohledu na to, co tvrdí teoretici, přináší hmatatelné změny v reálném světě (ať už je to cokoli, protože každý máme jiný svět).

NLP neboli neurolingvistické programování (a zde má psycholog možná pravdu) vzniklo na základě práce akademického lingvisty Johna Grindera a studenta Richarda Bandlera v Kalifornii v 70. letech 20. století. Zabývali se jazykem a strategiemi, které používali tři významní terapeuti: Fritz Perls, Virginia Satir a Milton Erickson. Při procházení hodin videozáznamů a audiokazet s terapeutickými sezeními, která tito tři vedli, Bandler a Grinder zjistili, že existují pouze tři hlavní vzorce chování, které lze nalézt v úspěšné komunikaci:

• Vědět, co chcete.
• Být dostatečně flexibilní, abyste mohli zkoušet různé věci, jak toho dosáhnout.
• Mít dostatečnou "smyslovou ostrost", abyste si všimli, co se děje, když se to děje.

Z těchto raných kořenů se zrodilo obrovské rozrůstající se impérium, kterým je NLP, a zplodilo tisíce kopistů a miliony akolytů a více než jen hrstku lidí, kteří se na celou věc dívají s velkou nelibostí.

Učitelé, kteří o NLP ještě neslyšeli, vězte, že z něj vychází celý svět výuky a učení "VAK". Jde o myšlenku, že když přijímáme myšlenky do své hlavy z vnějšího světa, mohou se k nám dostat pouze prostřednictvím našich smyslů, a když necháme stranou čichové a chuťové vjemy pro většinu, ne-li všechny třídy, znamená to, že musíme lidem pomáhat učit se vizuálním, sluchovým a kinestetickým způsobem. Dobré multisenzorické učení není příliš kontroverzní, ale představa, že máme preferovaný způsob učení napříč VAK, způsobuje, že se akademičtí teoretici trochu rozčilují na svých místech. Kde to některé školy dovedly do nelogického extrému: "Já se učím kinesteticky, tak po mně nechtějte, abych vás poslouchal, protože budu příliš zaneprázdněn hraním si s tímhle kulichem." Viděl jsem to až příliš často, kdy dítě, které má problém pochopit pojem v jedné "modalitě", řekněme tím, že mu ho učitel vypráví, ho pochopí okamžitě, když mu ho ukážeme nebo fyzicky znázorníme.

Dave Hodgson již mnoho let úspěšně používá NLP, aby pomohl mladým lidem přiblížit se jejich potenciálu. To, co shromáždil v této praktické "malé knize", je sbírka účinných, ale jednoduchých nápadů, strategií a cvičení, které umožňují každému využít některé z nejlepších prvků NLP a dostat ze svých vlastních žáků ve třídě i mimo ni maximum.

Umělecky uspořádaná sada hracích karet s tématy založenými na čtyřech barvách umožňuje učiteli vyzbrojenému touto knihou okamžitě se seznámit s NLP ve třídě a učinit si vlastní závěry o tom, jak účinný je tento nástroj komunikace a inspirace.

A nezapomeňte, jak bylo kdysi slavně řečeno: "Mapa není území". NLP možná neexistuje, ale funguje.

Ian Gilbert, Suffolk, březen 2009

Výňatek převzat z Malé knihy inspirativních výukových aktivit Davida Hodgsona ISBN 9781845901363 © David Hodgson 2009 Další informace nebo možnost zakoupení výtisku naleznete na www.crownhouse.co.uk