Tváří v tvář šedesátiletému strachu ze tmy...

Výzva

Tuto případovou studii jsem sepsala společně se svým klientem a s jeho souhlasem. Z důvodu ochrany jeho důvěrnosti budu svého klienta označovat jako T.

Po 60 let se T. bála tmy a toho, že bude v noci sama. Nikdy nežila sama. Bála se vycházet v noci ven a vracet se do prázdného domu, což omezovalo její společenský život, zejména v zimě. Existovala reálná vyhlídka, že bude muset v budoucnu žít sama, protože její manžel byl vážně nemocný.

T. předtím nevyzkoušela žádnou jinou terapii, protože si neuvědomovala, že by jí mohlo být nějak pomoženo. Snažila se to řešit sama tím, že se nutila prostě to dělat, ale bezvýsledně.

Ještě těžší bylo, že T není v jiných ohledech úzkostný nebo bojácný člověk. Celkově je velmi schopná a sebevědomá. Tento strach byl jedním velkým omezením jejího života.

Účinek

T se cítila hloupě a poněkud zahanbeně. Tento strach omezoval její aktivity a možnosti volby. Dokonce i při pobytu u někoho jiného se bála natolik, že nechtěla v noci vstát, aby si zašla na toaletu. Dokázala si představit, že bude muset učinit závažná rozhodnutí, jako například prodat dům, který milovala, a přestěhovat se do chráněného prostředí.

Řešení

Při rozhovoru se mnou o práci, kterou dělám, si T. uvědomila, že by pro ni mohla existovat potenciální terapie. Když za mnou přišla poprvé, šlo o přípravu na ztrátu manžela, který byl vážně nemocný. T si nejprve musela přiznat, že je to problém a že se musí připravit na nejhorší.

S T jsme si povídali o jejích pocitech ze současné situace a díky tomu jsme odhalili kořen problému. Zjistili jsme, že její strach ze tmy byl v jejím životě dlouho a byl důvodem, proč neviděla budoucnost; byla černá.

Provedl jsem T několika cvičeními NLP a pomohl jí identifikovat zaběhnuté vzorce. Ty vedly k tomu, že změnila způsob, jakým přemýšlela o tmě a o tom, že je sama, přešla od negativního k pozitivnímu myšlení a umožnila T cítit se silnější v pohybu vpřed.

T říká, že si během sezení nebyla jistá, zda se něco děje, zejména proto, že měla problémy s vizualizací, ale při pozdějším testování si uvědomila, že došlo ke změně. Tato práce probíhala během 6 sezení.

Výsledek

T si je nyní jistější, že se dokáže vyrovnat s případnou smrtí manžela. Jeho zdravotní stav naštěstí není tak nejistý. T je svobodnější v tom, že může dělat věci sama ve tmě, a už se nebojí. Je stále opatrná a rozumná, ale nebojí se. T říká, že neví, co se stalo, ale stalo se to!!!

Když jsme přestali spolupracovat, nebyla si jistá, zda to funguje... ale poté, co prošla zimou a její manžel byl měsíc v nemocnici - T zjistila, že to zvládá velmi dobře.