Vzájemné vztahy

Jedním z klíčů k úspěšnému vztahu je to, jak se k sobě navzájem chováme. V NLP rozpoznáváme metaprogramy, které lidé používají; filtry, kterými vnímají zkušenosti a svět kolem sebe. Pokud máme vhled do toho, jaké Metaprogramy někdo filtruje, můžeme pochopit jeho mapu světa a také to, jak s ním nejlépe navázat vztah.

Členové ANLP byli vyzváni, aby přispěli články zaměřenými na vztahy. A tak mě napadlo, že napíšu o něčem, co máme všichni a co bude tvořit základ, z něhož vycházíme při navazování vztahů s druhými, o našem stylu připoutání.

Lidé jsou společenské bytosti, které jsou uzpůsobeny k navazování kontaktů s ostatními. Intuitivně dokážeme vycítit, zda je někdo otevřený a vede nás k srdci, nebo zda je ostražitý, nedůvěřivý či citově omezený. Jako praktici a koučové tyto věci ovlivní to, jak dobře se nám daří budovat a udržovat vztah s klienty, ale také v našich mezilidských vztazích. Naše životní zkušenosti ovlivňují způsob, jakým navazujeme vztahy, spolu s naší osobností, ale náš styl připoutání je jedním z největších faktorů, které ovlivňují to, jak se vztahujeme k druhým.

V 50. letech 20. století navrhl John Bowlby teorii attachmentu. Tato teorie vznikla na základě výzkumu, který prováděl s kojenci a jejich reakcí na pečovatele po stresujícím zážitku pomocí experimentu nazvaného Podivná situace. Předpokládal, že v závislosti na tom, jak se primární pečovatel věnoval dítěti od narození a jak se k němu choval, si dítě vytvoří primární způsob vztahování se k ostatním. Další práce a studie související s tímto výzkumem vedly k pochopení stylů, které všichni používáme pro navazování vztahů s ostatními, a strategií, které používáme k uspokojení svých potřeb.

Původně se předpokládalo, že styl připoutání nám zůstává po celý život. Od té doby se však zjistilo, že naše styly jsou plastické a mohou se měnit v kterékoli fázi našeho života, zejména když jsme ve významném citovém vztahu. Ačkoli se často jedná o intimní vztah, může být ovlivněn také zkušenostmi, které máme v práci, zejména pokud je ohrožena naše emocionální nebo fyzická pohoda. Uvádí se, že psychické bezpečí je důležitým aspektem zdravého a produktivního pracovního prostředí i naší schopnosti rozvíjet se v osobním životě. Pochopení vlastního stylu připoutání i stylu připoutání druhých nám může pomoci rozpoznat, co je sponzorující motivací pro něčí chování a jeho model světa.

Stejně jako u mnoha jiných rysů i zde existuje spektrum a v některých případech nemusí být vždy zřejmé. To, jak se náš styl připoutání v daném okamžiku projevuje, ovlivňuje to, jak si více ceníme určité vazby nebo zda jsme v danou chvíli ve stresu či ohrožení.

Hlavní způsoby, kterými se styly připoutání liší, jsou následující:

• vaše očekávání od druhých lidí a vztahů
• vaše schopnost identifikovat a sdělit svá přání nebo potřeby
• způsob, jakým přistupujete ke konfliktům a jak je řešíte
• způsob, jakým se vztahujete k emocím, vazbám a intimitě

Nedávná zjištění ukázala, že přibližně polovina z nás má tzv. bezpečnou vazbu a přibližně polovina z nás byla ovlivněna systémem vazby tak, že zanechala nejisté způsoby navazování vztahů. Jakmile si uvědomíte styly připoutání, určitě budete schopni identifikovat rysy u lidí, které znáte.

Čtyři odlišné způsoby, kterými se vztahujeme prostřednictvím stylu připoutání.

Bezpečný

"Já jsem v pořádku, ty jsi v pořádku". Někdo se cítí pohodlně, když se vyjadřuje s dobrým pocitem sebe sama a svých hodnot. Schopnost důvěřovat druhým, navazovat s nimi vztahy a snadno na ně reagovat. Je spolehlivý a důsledný, dokáže být flexibilní, když je třeba, a dělat kompromisy. V pohodě se vyrovnává s intimitou a se závazky.

Úzkostný Zaneprázdněný

"Já nejsem v pořádku, ty jsi v pořádku". Zaměřuje se na potřeby druhých a chce se zavděčit, závisí na vnějším potvrzení, je citlivý na odmítnutí nebo se obává vyloučení, má problémy s určením svých hranic. Může se zabývat myšlenkami, pocity a vztahy. Obvykle hrají týmově a jsou empatičtí.

Dismisivní vyhýbavý

"Já jsem v pořádku, ty nejsi v pořádku". Vysoce si cení autonomie a nezávislosti, silně stanovuje hranice a je nepružný, má problém dát najevo své záměry nebo potřeby, nepříjemná je mu citová intimita nebo zranitelnost, potřeba osobního prostoru a soukromí. Může být logický a organizovaný.

Bojácný vyhýbavý

"Já nejsem v pořádku, ty nejsi v pořádku". Oceňuje hluboké porozumění a uvědomění, je hyperpozorný a naladěný na druhé. Tento styl je směsicí úzkostného zaujatého i odmítavého vyhýbavého, a tak se může druhým zdát, že v tom, co chtějí, fouká horko a chladno nebo se převrací. Chtějí uklidňovat a vyhýbat se konfliktům. Může být citlivý a intuitivní.

Každý z těchto stylů se obvykle rodí z toho, jak se na nás v prvních letech našeho života naladil a reagoval náš primární nebo významný pečovatel. I když, jak bylo zmíněno, mohou se měnit i v pozdějším věku. Jsou to strategie, které nám pomohly získat bezpečí, jistotu a způsob, jak se v dané době uklidnit. Proto když jsme ve stresu, přikloníme se k jednomu z těchto stylů.

Žádný styl není dobrý nebo špatný, ale je užitečné si všimnout, kdy nás omezuje v tom, co chceme. Rozpoznání vlastního stylu připoutání vám pomůže hlouběji porozumět tomu, jak se vztahujete k druhým lidem a ke svým vztahům.

Schopnost rozpoznávat a regulovat své emoce, pohodlí při žádání o uspokojení svých potřeb, strategie, které používáte k získání emočního bezpečí, a vaše očekávání, jak navazovat vztahy s druhými, posílí vaše uvědomění, schopnost navazovat vztahy s druhými a vaše vztahy.